Pivo

 

Věřte mi, německý Zákon o čistotě piva (Reinheitsgebot) z roku 1516 je pro každého pivaře zásadní! Zákon stanoví, že německé pivo může být uvařeno pouze ze čtyř ingrediencí: vody, sladu, chmele a kvasnic. Při příležitosti 500. výročí, které připadá na 23. dubna, vám přinášíme 15, ehm… 16 zajímavých a překvapivých faktů o pivě!

 

„Kdyby tak byl náš vzduch čistý jako naše pivo!“ (Richard von Weizsäcker, německý politik a státník)

Páni! 500 let a stále tak aktuální a platné! V životě je jen málo věcí tak nadčasových, že nepřestanou platit bez ohledu na dobu. A německý zákon o čistotě piva z roku 1516 je jednou z nich. Dnes oslavíme „Reinheitsgebot“ tím, že si o pivě povíme pár zajímavých a překvapivých věcí. Čtěte dál a nechte se překvapit fascinujícími a zábavnými informacemi o nejrozšířenějším alkoholickém nápoji na světě.

 

1516: přijetí zákona o čistotě piva

Zákon o čistotě piva

K vyhlášení zákona o čistotě piva došlo 23. dubna 1516 v bavorském Ingolstadtu bavorskými vévody Vilémem IV a Ludvíkem X. Byl zaveden jako státní nařízení pro zkvalitňování piva, které bylo v té době důležitou součástí každodenní stravy. Původně nařízení o čistotě piva platilo pouze pro Bavorské vévodství, ale po jeho uzákonění ho přijalo za své mnoho dalších zemí a v roce 1906 se tak stal zákonem platícím pro celé Německo.

 

Ve středověku zdokonalili výrobu piva mniši

Kdysi dávno se pivo vařilo hlavně doma. Jeden den se obvykle pekl chléb a další den nedopečený bochník posloužil jako výchozí kultura pro vaření piva. Smíchal se s vodou a působením mikroorganismů z okolního vzduchu s kvasnicemi tak začal proces fermentace. K tomuto domácímu zvyku se nejspíše odkazuje i v pohádce bratří Grimmů Rampelník (Rumpelstilzchen): „Dneska upeču, zítra uvařím, a pak – královninu dceru sobě opatřím.“ Ve středověku pivo vařili mniši v klášterech, a dokonce i dnes je jejich umění na profesionální úrovni. Pozorovali jednotlivé kroky výroby piva a postupně tak vylepšovali proces jeho vaření.

 

Ukotvení zákona o čistotě piva v legislativě

Prozatímní pivní zákon

To, co dnes známe jako zákon o čistotě piva, je oficiálně ukotveno v německé legislativě jako „Prozatímní pivní zákon“ ve spojení s „Výnosem o povolených přísadách“. Zákon v souladu se zákonem o čistotě piva stanoví, že k jeho výrobě může být použita pouze voda, ječmen, chmel a kvasnice. Kdokoli, kdo v Německu vyrábí pivo v souladu se zákonem, tak produkuje chráněný „tradiční produkt“ a tudíž nesmí používat přídatné látky (převážně umělé), které jsou pro vaření piva v rámci EU povoleny. Orgány v jednotlivých německých spolkových zemích jsou zodpovědné za dohled nad dodržováním zákonných předpisů při vaření piva, stejně jako při produkci ostatních potravin a luxusních produktů.

 

Vědecky prověřeno: pivo u mužů nezpůsobuje růst prsou

pivo u mužů nezpůsobuje růst prsou

Chmel obsahuje stopové množství fytoestrogenů, chemických látek, které fungují podobně jako hormony. Vzhledem k tomu, že množství chmele není dostatečné k tomu, aby došlo k nějakému odpovídajícímu účinku, nemají tyto fytoestrogeny na lidské tělo žádný vliv. Tvrzení, že pivo obsahuje ženské hormony (estrogeny) způsobující u mužů růst prsou, bylo již mnohokrát vědecky vyvráceno.

 

Používání přísad je při vaření piva příležitostně povoleno

To, že výjimka potvrzuje pravidlo, platí i u zákona o čistotě piva. Speciální piva, která se vyrábí způsobem, jenž neodpovídá zákonu, se přesto v Německu vařit mohou. Platí to pro všechny spolkové země s výjimkou Bavorska. Pivovarníkům je tedy dovoleno vařit pivo, které obsahuje koření jako např. anýz, skořici nebo hřebíček, a ovoce jako pomeranče či třešně. Navíc zákon o čistotě piva neplatí pro výrobce, kteří vyprodukují méně než 200 l piva pro soukromou spotřebu.

 

Proč se při přípitku říká „na zdraví“ a ťuká se půllitry?

Proč se při přípitku říká „na zdraví“ a ťuká se půllitry?

Když se pije pivo, je zvykem, že se přiťukne a pronese se obvyklé „na zdraví“. Kde se ale tento zvyk vzal? Existuje spousta teorií a jednou z nich je, že se kdysi dávno věřilo, že ťukání sklenicemi ochrání lidský život. Ve středověku veselé ťukání korbely údajně dokazovalo, že jejich obsah nebyl otráven; při bodrém přiťuknutí totiž pivo z jednoho korbele vystříklo do druhého, a tak se ukázalo, že vaši společníci neměli nekalé úmysly a nechtěli vás otrávit. Dnes je tento rituál daleko bodřejší a je naprosto v pořádku, když ho vynecháte a jen po prvním doušku přátelsky přikývnete.

 

„Chmel a slad jsou v čudu!“

Jedno staré německé přísloví praví: „Chmel a slad jsou v čudu!“ To znamená, že nic už nemá smysl a jakákoli další snaha je marná. Vzniklo v dobách, kdy se pivo často vařilo doma, a když se při jeho výrobě něco pokazilo, dvě nejdůležitější suroviny – chmel a slad – se již nedaly zachránit a vše bylo ztraceno.

 

Chmel dodává pivu hořkou chuť a slouží jako konzervant; optimální teplota ke konzumaci

optimální teplota ke konzumaci piva

Chmel a jeho přidružené třísloviny spolu s hořkými směsmi nedodávají pivu pouze jeho charakteristickou chuť, ale jsou také velmi důležitými konzervanty. Ve středověku bylo pivo určené pro námořnické výpravy vařeno z většího množství chmelu, aby došlo k prodloužení jeho životnosti. Konzervační efekt chmelu je velmi důležitý, protože německá piva jsou zřídkakdy pasterizovaná. S výjimkou nealkoholických sladových piv a pivních mixů, které kvůli obsahu cukru být pasterizovány musí, aby nedošlo k procesu fermentace.

Zde můžete zjistit, jak vaše pivo uchovat vychlazené.

Přestože se optimální teplota k pití německého piva pohybuje mezi 7 a 9 °C, u některých piv je to mezi 10 a 12 °C. Při těchto teplotách se nejlépe rozvine jeho chuť a také jeho aroma.

 

Co znamená, když Němci řeknou „Prodat něco jako zkysnuté pivo“?

V Německu se říká „prodat něco jako zkysnuté pivo“, což v podstatě znamená prodat bezcennou věc jakýmikoli prostředky a za jakoukoli cenu. V minulosti nebylo výjimečné, že se pivo zkazilo a zkyslo ještě předtím, než vůbec mohlo být konzumováno. Aby byly finanční ztráty co nejmenší, lidé se zkažené pivo snažili prodat pomocí různých triků a podvodů.

 

Češi vypijí nejvíce piva v Evropě

V České republice je největší spotřeba piva na osobu v Evropě. Každý Čech vypije za rok průměrně 144 litrů piva. Na paty Čechům šlapou Němci se spotřebou 107 litrů, Rakousko se 104 litry a Polsko, kde každý vypije 98 litrů piva ročně.

 

Z piva vám pupek nenaroste

Z piva vám pupek nenaroste

Obecně platí, že vinu za váš pivní pupek nemůžete svalovat na pivo. To spíše na jeho složky – chmel, slad a alkohol. V této kombinaci totiž povzbuzují chuť k jídlu. Pití piva vede k tomu, že jíte více tučných jídel, a právě z nich vám „pivní pupek“ naroste. Pivo samotné z vás tlusťocha neudělá, jen zvýší vaši chuť k jídlu!

 

Pivo obsahuje vitamíny

Věděli jste, že pivo obsahuje minerály a vitamíny? Jsou obsažené v jeho složkách a uvolňují se při procesu fermentace. Pivo obsahuje vitamíny B1, B2, B6 a B7 (biotin). Podle vědeckých výzkumů vitamíny skupiny B pomáhají udržovat koncentraci, podporují tvorbu červených krvinek, mají blahodárný vliv na kardiovaskulární systém a napomáhají správnému fungování metabolismu a nervového systému.

 

Egypťané pili pivo už při stavění pyramid

Egypťané pili pivo už při stavění pyramid

Jak se zdá, američtí archeologové dokázali, že už ve starověkém Egyptě pili lidé asi 4 litry piva denně! Patrně to bylo zdravější než pít špinavou vodu z Nilu, ale také to znamená, že pracovali přiopilí. Ale kdo ví…

 

Pivní pěnu vytváří oxid uhličitý

Tvorba pěnové čepice je přirozený proces. Během fermentace mladiny kvasnice přeměňují sladový cukr na alkohol a oxid uhličitý. Když pak točíte pivo, oxid uhličitý se uvolňuje a vytváří pěnu.

 

Jak vytvořit perfektní pěnu?

Nejlépe se dá pěna vytvořit na pivě o teplotě 6-8 °C. Je-li pivo moc studené, pěna se nevytvoří, a je-li moc teplé, bude pěny příliš. Jestliže máte rádi pivo s dokonalou pěnou, mějte na paměti následující: Je důležité, aby sklenice byly čisté a nebyly mastné. Zbytky mastnoty mají přímý vliv na povrchové napětí bublinek oxidu uhličitého, které tvoří pivní čepici. Čím mastnější sklenice bude, tím budou bublinky oxidu uhličitého tenčí a vytvoří se tak pěna, která není bohatá a po chvilce spadne.

Když držíte sklenici, ujistěte se, že se vaše prsty nedotýkají jejího vnitřku. V každém otisku je malé množství mastnoty, která pak sklenici znečistí. Sklenice by se vždy měly mýt odmašťovacím přípravkem na nádobí a horkou vodou. Po jejich umytí je nezbytné opláchnout přípravek studenou vodou, protože mycí prostředek má na pivo stejně neblahé účinky jako mastnota.

 

Jak se nazývá strach z prázdného půllitru?

cenosillicafobie

Ne, to vážně není vtip. Strachu z toho, že půllitr zeje prázdnotou, se říká cenosillicafobie. Ale dá se ho velmi rychle zbavit, jak ví každý milovník piva… Číšníku!

Mimo to společnost Liebherr nabízí širokou škálu nápojových chladniček, které se dají přizpůsobit potřebám zákazníků začleněním firemního loga a specifických obrázků, a použít je k prezentaci nápojů v atraktivním a módním provedení. Boční chladicí panely, rámy dvířek, kliky, podstavce, orámování displeje a vnitřní přihrádky se dají „ušít na míru” z různých materiálů a upoutat tak zákazníkovu pozornost využitím nejrůznějších efektů.

 

Připijme tedy na počest zákona o pivní čistotě při příležitosti 500. výročí jeho přijetí. Užijte si oslavy a pamatujte na slova amerického státníka Benjamina Franklina:

Pivo je důkazem, že nás Bůh miluje a chce, abychom byli šťastní.”

 

Jestli vás tento článek potěšil a vzbudil ve vás chuť dát si pivo, přihlaste se k odběru našeho newsletteru a sledujte aktuality ze Světa svěžesti společnosti Leibherr.

Máte-li k článku jakékoli otázky nebo připomínky, ozvěte se nám! Vložte komentář pod článek nebo se zapojte do diskuze na Facebooku.

// Vytisknout